Rozhodčí řízení

Rozhodčí řízení je možným způsobem mimosoudního projednání a rozhodnutí sporů mezi stranami mimo obecné soudy. Prostřednictvím rozhodčího řízení lze rozhodovat v podstatě všechny majetkové spory z různých právních oblastí.

Oblast rozhodčího řízení na území České republiky je upravena v zákoně č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů (dále „ZRŘ“) Podle ustanovení § 2 ZRŘ platí, že strany se mohou dohodnout, že o majetkových sporech mezi nimi, k jejich projednání by byla jinak dána pravomoc obecného soudu, má rozhodnout jeden nebo více rozhodců, nebo stálý rozhodčí soud. Strany mohou písemné ujednání o rozhodčím řízení uvést jako součást uzavírané smlouvy ( kupní smlouva, smlouva o dílo apod.) nebo se mohou o rozhodování sporu v rozhodčím řízení dohodnout až následně po vzniku sporu, uzavřením rozhodčí smlouvy.

Rozhodčí řízení může probíhat ve dvou formách a to jako řízení před stálým rozhodčím soudem nebo jako rozhodčí řízení „ad hoc“, mimo instituci. Jeho jmenování a vlastní řízení pak probíhá dle jednacího řádu servisní organizace sdružující rozhodce. Důležitá věrohodnost a odbornost jmenovaných rozhodců. Těmi mohou být fyzické osoby, zletilé a způsobilé k právním úkonům. Musí být nezávislí a nestranní.Jsou povinni vést řízení bez zbytečných formalit a dbát na to, aby všem stranám sporu byly poskytovány při uplatňování svých práv stejné příležitosti.

Hlavní výhody pro vedení a rozhodování sporů vyplývajících ze smluvních ujednání v rozhodčím řízení jsou:

  • Rychlost – na rozdíl od obecných soudů, kdy řízení od podání žaloby do pravomocného rozhodnutí soudu trvá v mnoha případech neúměrně dlouho, v rozhodčím řízení může být vydán nález ve velmi krátké době od podání žaloby
  • Jednoinstančnost – vydáním rozhodčího nálezu a jeho doručením stranám sporu je rozhodnutí pravomocné a soudně vykonatelné, není proti němu přípustné odvolání a může sloužit jako exekuční titul
  • Neveřejnost – rozhodčí řízení je neveřejné a tímto jsou také utajené projednávané věci a ochráněna medializace účastníků sporu

Institut rozhodčího řízení využívají především:

Fyzické osoby při řešení majetkových sporů např. ze smluv kupních, nájemních, o dílo, o půjčce, směnných, o sdružení, o smlouvách budoucích, ve sporech o zaplacení dlužných částek ze směnek případně z uznání dluhu a další. 
Fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona, či ostatní na základě dalších oprávnění při řešení majetkových sporů s obchodními partnery a s konečnými zákazníky ze smluv kupních, nájemních, mandátních, komisionářských, přepravních, o dílo, o obchodním zastoupení, o smlouvách budoucích, ve sporech z pracovních smluv o náhradu škody či z dohod o hmotné odpovědnosti, ve sporech o zaplacení dlužných částek ze směnek či z uznání závazku a další.
Obchodní společnosti a družstva, jako např. bytová družstva, realitní kanceláře, reklamní společnosti, cestovní kanceláře, pojišťovny, záložny a další při řešení sporů s obchodními partnery a především s konečnými zákazníky zejména ze smluv kupních, nájemních v souvislosti s neplacením nájemného, pojistných, leasingových, zprostředkovatelských, mandátních, o dílo, o obchodním zastoupení, o smlouvách budoucích a dalších.